(narozen 7.3.1938 v Praze, zemřel 10.7.2014)
Dne 10.7.2014 zemřel ve věku 76 let PhDr. Jan Bečka, CSc., filolog, historik a politolog, dlouholetý vědecký pracovník Orientálního ústavu Akademie věd České republiky. Byl prvním velvyslancem České republiky v Thajsku, akreditovaným současně v Barmě, Kambodži a Laosu (1996-2000).
Roku 1962 absolvoval Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze – obory barmština, angličtina a čeština. V letech 1958-60 studoval na Rangúnské univerzitě v Barmě. V období 1964-1995 a 2003-2012 působil jako vědecký pracovník v Orientálním ústavu ČSAV, později ČAV. Zabýval se především moderními dějinami Barmy a Jihovýchodní Asie, soudobou společenskou problematikou Jihovýchodní Asie, vlivem buddhistického náboženství na společenský a kulturní život zemí této oblasti a lingvistikou barmštiny.
Zastával řadu odborných funkcí – v redakcích časopisů New Orient Bimonthly (1966-67), Nový Orient (1990-94). V období 1990-95 byl vedoucím oddělení Jižní a Jihovýchodní Asie, členem vědecké rady Orientálního ústavu ČAV (1991-95). V letech 1981-88 byl vědeckým tajemníkem a členem předsednictva Československé společnosti orientalistické, od r. 1996 členem Siam Society v Bangkoku v Thajsku.
Působil též na našich vysokých školách i v letech 1965-68 a 1981 byl externím učitelem barmštiny na Filosofické fakultě UK, v období 2012-2014 přednášel dějiny Jihovýchodní Asie na Metropolitní univerzitě v Praze.
Roku 1985publikoval první českou učebnici barmštiny „Úvod do moderní barmštiny“, (Malé učebnice Nového Orientu, Academia 1985.)
Ve svém studiu a publikacích se věnoval hlavně novějším dějinám Barmy od 2. Poloviny 19. Století – od britské anexe Barmy až po současnost – především období 30.-40. let 20. století. Zajímalo ho protikoloniální hnutí 20. století, protijaponský odboj 1941-45, především vznik a rozvoj barmské národní armády a působení jednoho z jejích zakladatelů a velitelů, kterým byl generál major Aun Schan (otec nositelky Nobelovy ceny míru Do Aun Schan Su Ťij). Aun Schan byl zavražděn v létě roku 1947 ještě před vyhlášením nezávislosti Barmy 4.1.1948.
Na rozdíl od většiny světových historiků, kteří ve svých studiích o Barmě vycházeli převážně z pramenů, psaných světovými jazyky (hlavně anglicky), čerpal Jan Bečka, díky své znalosti barmštiny, i přímo z pramenů psaných v barmštině – z dokumentů politických stran, projevů politiků, pamětí, autobiografií atp.
Vedle řady odborných publikací a studií, publikovaných ve sbornících u nás i v zahraničí většinou v angličtině (Brusel, Tübingen, Kalkata, Washington atd.) – např. Historical Dictionary of Myanmar, (Metuchen, N.J. and London 1995, 328 stran), je autorem a spoluautorem několika knižních publikací v češtině – např. cestopisu „631 dní v Barmě“ (spolu s Dagmar Bečkovou, Orbis, Praha 1966), „Socialistická republika Barmský svaz“ (Svoboda, Praha 1979), „Barma po druhé světové válce“ (spolu s Dagmar Bečkovou, ČSAV, Orientální ústav, Praha 1979). Přispěl i do řady sborníků a napsal mnoho vědeckých a populárně vědeckých studií do Archívu Orientálního (vědeckého časopisu Orientálního ústavu) a Nového Orientu – viz bibliografie.
Vyvrcholením jeho celoživotního bádání jsou „Dějiny Barmy“ (Praha, Lidové noviny 2007, 430 stran). Tato kniha přináší nesmírně fundovaný bohatý materiál o Barmě minulosti a současnosti – i kapitolu o vztazích Československa a Česka a Barmou. Je doplněna naprosto vyčerpávajícími bohatými přílohami – chronologickým přehledem význačných událostí, statistickými údaji, grafy, mapami, fotografiemi, rejstříkem a nesmírně bohatou bibliografií a pro české čtenáře velice užitečným slovníčkem barmských výrazů a výkladem přepisu barmských jmen a názvů do češtiny. Tato publikace je základní potřebnou pro všechny vážné zájemce o Barmu minulosti i současnosti.
Nečekané úmrtí Jana Bečky je nenahraditelnou ztrátou pro českou i světovou barmanistiku a orientalistiku.
