• Dělnická 54, 170 00 Praha
  • 608 348 146

Aun Schan Su Ťij

Aun Schan Su Ťij (Aung San Suu Kyi; ) se narodila 19. června 1945. Je dcerou generála Aun Schana, zakladatele Komunistické strany Barmy, který v roce 1947 vyjednal nezávislost Barmy na Británii a v témže roce byl zavražděn svými konkurenty.

Aun Schan Su TijVyrůstala se svou matkou Khin Ťij. Během svého dětství v Barmě navštěvovala anglické katolické školy a následně pokračovala na St Hugh’s College v Oxfordu ve Velké Británii, kde v roce 1969 získala bakalářský titul z filozofie, politologie a ekonomie a poté v roce 1985 doktorát na fakultě orientálních a afrických studií na University of London. Pracovala také pro vládu Myanmarského svazu. V roce 1972 si vzala Dr. Michaela Arise, odborníka na tibetskou kulturu, který žil v Bhútánu. Rok poté porodila v Londýně prvního syna Alexandra a v roce 1977 druhého syna Kima. Aun Schan Su Ťij se vrátila do Barmy v roce 1988, aby se postarala o svou nemocnou matku. Shodou okolností ve stejný rok rezignoval dlouholetý vůdce vládní socialistické strany generál Nei Win, což 8. srpna 1988 (později známé jako „8888“) vedlo k masovým demonstracím za demokratizaci, které však byly násilně potlačeny a k moci se znovu dostává vojenská junta.

Do Su Ťij byla 20. července 1989 v Rangúnu zatčena a uvržena do domácího vězení podle stanného práva, které umožňovalo uvěznění až na dobu tří let bez obvinění nebo procesu. Všeobecné parlamentní volby v roce 1990 vyhrála strana paní Su Ťij Národní liga pro demokracii (NLD), která získala 392 z 492 křesel v parlamentu. Nicméně, vojenská junta odmítla uznat výsledky voleb a předat moc vítězné straně. Junta dále vládla v zemi do roku 2011 jako Státní rada pro mír a rozvoj.

Z domácího vězení ji propustili 10. července 1995. 23. září 2000 ji znovu zatkli a opět uvrhli do domácího vězení, protože pokračovala ve svých aktivitách na podporu demokracie v Barmě. Po devatenácti měsících, 6. května 2002, byla propuštěna. 30. května 2003, po masakru v Depayinu, kde unikla atentátu, ji přes tři měsíce zadržovali na tajném místě a poté opět dali do domácího vězení. 25. května 2007 bylo její uvěznění prodlouženo o rok. 24. října 2007 celková délka jejího domácího vězení dosáhla 12 let a protesty na její podporu se konaly ve 12 metropolích po celém světě.

V sobotu 22. září 2007, ačkoli byla stále v domácím vězení, se Su Ťij na chvíli objevila u brány své rezidence v Rangúnu, aby přijala požehnání od buddhistických mnichů, kteří uspořádali pochod na podporu lidských práv. Podle všeho byla ihned následující den převezena do věznice Insein (kde byla zadržována v roce 2003), ale schůzky vyslance OSN Ibrahima Gambariho poblíž jejího domu v Rangúnu 30. září a 2. října vedly k jejímu umístění zpět do domácího vězení.

Aun Schan Su Ťij byla spatřena, jak ji převážejí z domu, kde je vězněna, do státního hotelu, kde přebýval Ibrahim Gambari v sobotu 8. března 2008. Gambari, reprezentující generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna, měl v plánu vést rozhovory se Su Ťij, ale podrobnosti jejich setkání byly pravděpodobně velmi důvěrné. Později Su Ťij odmítla setkání s Gambarim, údajně proto, že pochybovala o efektivitě jeho úsilí. Její uvěznění bylo prodlouženo v roce 2008.

3. května 2009 Američan John Yettaw nelegálně přeplaval přes jezero Inva k domu Su Ťij a poté, co po třech dnech svou cestu zopakoval, byl zatčen. 13. května byla Su Ťij uvězněna z údajného důvodu porušení podmínek domácího vězení tím, že dovolila tomuto Američanovi zůstat po dva dny v jejím domě, aby načerpal síly na cestu zpět. Su Ťij byla později souzena, přičemž celé soudní přelíčení bylo očividně předpojaté. Nakonec byla odsouzena ke třem letům nucených prací. Tento trest byl zmírněn vojenskými představiteli na dalších 18 měsíců domácího vězení.

Propuštěna byla 13. listopadu 2010. V dubnu 2012 se konaly volby, kterých se zúčastnila opoziční Národní liga pro demokracii a drtivě zvítězila počtem 43 ze 45 volených míst. O několik týdnů později se Su Ťij stává vůdčí postavou opozice, vstupuje do parlamentu a začíná velmi intenzivně cestovat do zahraničí.

V současné době je Aun Schan Su Ťij jednou z klíčových postav při jednání mezi opozicí a barmskou vládou a těší se široké podpoře mezi barmskou veřejností včetně většiny etnických menšin. Avšak bývá také kritizována za nedostatečně jasné vyjádření názoru v otázce porušování lidských práv v Kačjinském státě a v případě muslimských Rohingyů.

 

© překladu Burma Center Prague, o.p.s.
zdroje: fbbpn.net a jiné
stav informace: květen 2013