• Dělnická 54, 170 00 Praha
  • 608 348 146

Publikace

Barma: uprchlíci ve vlastní zemi

Článek o vnítřně přesídlených osobách v časopisu PŘES (organizace Nesehnutí) z roku 2007

Zaostřeno na Barmu 2008, PDF (654 KB)
Zaostřeno na Barmu 2009, PDF (876 KB)

(pouze anglicky)

Zaostřeno na Barmu 2010, PDF (584 KB)
Závěrečná zpráva průzkumu k projektu „Barma vzdálená i blízká“
Rok: 2010
Vydavatel: Barmské centrum Praha

Tato výzkumná zpráva vznikla v rámci projektu „Barma vzdálená i blízká“, který byl pořádán Barmským centrem Praha (BCP) v období července 2009 až června 2010. Projekt byl zaměřen především na skupinu barmských uprchlíků, kteří byli v rámci vládního programu čR přesídleni do několika našich obcí. Jeho cílem bylo usnadnění jejich integrace do české společnosti a také zvýšení obecného povědomí o Barmě a situaci v ní.

Autoři studie: Tereza Blahoutová, Martina Haltufová
Fakulta sociálních studií, Masarykova Univerzita, Brno

Závěry z první fáze průzkumu k projektu „Barma vzdálená i blízká“ (312 KB)
Rok: 2009
Vydavatel: Barmské centrum Praha
“Mezi odborníky zabývajícími se postoji české populace k cizincům panuje přesvědčení, že v ČR dochází k tzv. rasistickému paradoxu. Češi požadují po cizincích úplnou asimilaci, ačkoliv je vlastně považují na neasimilovatelné. Češi ve své podstatě nechtějí cizince mezi sebe přijmout, a proto na ně kladou neúměrně vysoké nároky. V našem výzkumu se tento postoj potvrdil jen částečně. Respondenti požadovali po přistěhovalcích zejména přizpůsobení se českému životnímu stylu a pracovní kvalifikaci, kterou ČR potřebuje. Avšak v oblasti pracovních vztahů již vysoké nároky na cizince nekladli, očekávají od nich stejně jako od svých českých kolegů pracovitost, zručnost a spolehlivost. Akceptaci cizince jako kolegy v práci však nelze ztotožnit s přijetím cizince do české společnosti. Respondenti odlišují cizince v postavení svých kolegů a cizince jako své spoluobčany. 60 % respondentů odmítlo Barmánce jako spoluobčana. Jsme přesvědčeni, že tak výrazné odmítnutí souvisí s xenofobií české společnosti. Češi se obávají cizinců a všeho neznámého, co cizinci představují. Respondenti v našem výzkumu odlišovali mezi azylanty a pracovními migranty. Zatímco pracovním migrantům (a příslušníkům národnostních menšin) podle nich nenáleží pomoc českého státu a obcí, azylanti si pomoc zasluhují, neboť se nacházejí v obtížné životní situaci.

Solidarita Čechů s lidmi postiženými válečnými konflikty či přírodními katastrofami je značná. Významným faktorem solidarity respondentů s Barmánci je jistě skutečnost, že barmským uprchlíkům byl přiznán Českou republikou azyl. Respondenti během výzkumu nikdy nezpochybnili legitimitu azylového statusu Barmánců, ačkoli, jak se ukázalo v poslední sekci dotazníku, mají jen malé povědomí o situaci v Barmě. Můžeme to interpretovat jako důvěru respondentů v české azylové orgány.

Z výzkumu také vyplynulo, že jen zanedbatelná část respondentů se osobně setkala s barmskými uprchlíky, respondenti nemají mezi Barmánci přátele ani kolegy. Z nedostatku osobního kontaktu s barmskými uprchlíky a neznalosti barmské kultury plynou obavy respondentů. Je zřejmé, že pro úspěšnou integraci barmských uprchlíků je třeba zejména zvýšit informovanost obyvatel obcí, v nichž uprchlíci žijí, a odstranit tak zbytečnou bariéru strachu, kterou Češi kolem sebe vytvářejí.“

Autoři studie: Tereza Blahoutová, Martina Haltufová, Jan Milota, Michal Navrátil
Fakulta sociálních studií, Masarykova Univerzita, Brno

Nenašli jste co jste hledali? Zkuste, prosím, také hledat na anglických stránkách.