Rok: 2009

Vydavatel: Barmské centrum Praha

“Mezi odborníky zabývajícími se postoji české populace k cizincům panuje přesvědčení, že v ČR dochází k tzv. rasistickému paradoxu. Češi požadují po cizincích úplnou asimilaci, ačkoliv je vlastně považují na neasimilovatelné. Češi ve své podstatě nechtějí cizince mezi sebe přijmout, a proto na ně kladou neúměrně vysoké nároky. V našem výzkumu se tento postoj potvrdil jen částečně. Respondenti požadovali po přistěhovalcích zejména přizpůsobení se českému životnímu stylu a pracovní kvalifikaci, kterou ČR potřebuje. Avšak v oblasti pracovních vztahů již vysoké nároky na cizince nekladli, očekávají od nich stejně jako od svých českých kolegů pracovitost, zručnost a spolehlivost. Akceptaci cizince jako kolegy v práci však nelze ztotožnit s přijetím cizince do české společnosti. Respondenti odlišují cizince v postavení svých kolegů a cizince jako své spoluobčany. 60 % respondentů odmítlo Barmánce jako spoluobčana. Jsme přesvědčeni, že tak výrazné odmítnutí souvisí s xenofobií české společnosti. Češi se obávají cizinců a všeho neznámého, co cizinci představují. Respondenti v našem výzkumu odlišovali mezi azylanty a pracovními migranty. Zatímco pracovním migrantům (a příslušníkům národnostních menšin) podle nich nenáleží pomoc českého státu a obcí, azylanti si pomoc zasluhují, neboť se nacházejí v obtížné životní situaci.